Sbírka postrojů
ZÁVĚSKY
- bohatě zdobené závěsky někdy nazývané „darmovisy“
- používané pouze k reprezentativním účelům – zdobení běžných pracovních postrojů pro parádní jízdy a reklamu
- často zdobené krajovými tradičními znaky nebo nesoucí jméno a adresu formanství či povoznictví
- doplňují chomoutové tažné postroje, nikdy se nepoužívají ke kočárovým postrojům
GENERÁLSKÁ JEZDECKÁ VÝSTROJ
- uzda a vojenské kozlíkové sedlo (tzv. vojenský bok) doplněné celokoženými sedlovými brašnami z pružné vepřovice
- využívaná pro slavnostní vojenské účely a přehlídky
- parádní uzda je zdobena mosazným kováním a doplněna nákrčním řemenem
- váha sedla bez brašen je 8 kg
CHOMOUTOVÝ POSTROJ NA PÁR CHLADNOKREVNÝCH KONÍ
- kompletní chomoutový postroj s chomouty špičatého tvaru na robustní chladnokrevný pár koní
- méně zdobný s bílým kováním, využívaný k běžnému pracovnímu tahu
- uzda a vojenské kozlíkové sedlo (tzv. vojenský bok) doplněné celokoženými sedlovými brašnami z pružné vepřovice
- využívaná pro slavnostní vojenské účely a přehlídky
- parádní uzda je zdobena mosazným kováním a doplněna nákrčním řemenem, váha sedla bez brašen je 8 kg
CHOMOUTOVÝ POSTROJ NA PÁR PONÍKŮ
- pracovní chomoutový postroj české výroby
- využívaný na robustnější poníky o kohoutkové výšce 120 cm,
- donedávna aktivně využívány k tahu pro ukázkové a reklamní jízdy
MORAVSKÁ FORMANINA
- chomoutové postroje na pár koní zdobené bílým kováním
- vyznačuje se kulatým tvarem chomoutu
- využívaná v minulosti zejména řezníky, pekaři, zelináři apod. k lehčímu pracovnímu tahu, nebo rolníky při dojížďkách do města
- parádní moravský chomout byl na vrchní ploše tradičně osazován lakovanou kůží a žlutě barvené kleštiny obíjeny dokola kovovým okolkem
BAVORSKÁ FORMANINA
- chomoutové pracovní postroje na pár chladnokrevných koní
- používané k těžkým formanským vozům na Zlaté obchodní stezce formanstvím Salzmann Plzeň
- chomouty jsou zdobené typickými bavorskými znaky – náruční sekyrkou a šálem, podsední kožešinou z jezevce
ŠVÉDSKÉ KRÁLOVSKÉ KOČÁROVÉ POSTROJE
- chomoutkové kočárové postroje na jednospřeží
- bohatě zdobené zlatým kováním v podobě rodových erbů švédské královské rodiny
BULHARSKÉ CARSKÉ KOČÁROVÉ POSTROJE
- chomoutkové kočárové postroje na pár koní
- hojně zdobené zlatým kováním
- původem z Bulharska, využívané carskou bulharskou rodinou ke slavnostním příležitostem, přehlídkám a státnickým událostem, za vlády cara Borise III. v letech 1918 - 1943
KOČÁROVÉ POSTROJE RODU PÁNŮ Z WINDISCH-GRAETZ
- chomoutkové kočárové postroje na pár koní
- hojně zdobené rodovými erby rakouské knížecí rodiny pánů z Windisch-Graetz – původním znakem rodu se stala stříbrná vlčí hlava s krkem
- původ postrojů se datuje pravděpodobně do poloviny 19. století, na Tachovské panství, kdy nejvyšší hlavou rodu I. majorátu v Čechách byl Ludvík Aladar zu Windisch-Graetz, svobodný pán von Waldstein und im Tahle, dědičný zemský podkoní vévodství štýrského
ARCIBISKUPSKÉ KOČÁROVÉ POSTROJE
- chomoutkový postroj na pár koní využívaný k církevním slavnostním účelům
- jejich původ se datuje ke konci 19. století
- výrobcem je sedlářství Mikulanda Praha
- zdobeno postříbřenými znaky olomouckého arcibiskupství a červenými chocholy a růžicemi na uzdě
- do postrojů se zapřahali zpravidla černí kočároví koně
UKÁZKA BULHARSKÉ SEDLÁŘSKÉ PRÁCE
- uzdy, čabraky a parádní podocasníky bohatě zdobené mosazným kováním
TURKMENISTÁNSKÁ JEZDECKÁ VÝSTROJ
- uzda, poprsní řemen a třmeny z velbloudí kůže
- hojně zdobené jemným mosazným kováním
- typický je symbol srpce měsíce a hvězdy
BIČ
„Bič je složen z bičiště a koženého šlehounku. Je v ruce kočího více jen odznakem povoznického stavu a má býti používán skutečně účelně a nikoliv často. Nevhodným použitím biče v nepravý čas dosáhne se často pravého opaku a kůň se jen kazí… Bič má býti v ruce kočího více jako ozdoba a jako mírný zdůrazňovatel udělovaných rozkazů kočího koním.“
(František Šimek, 1946)
Jako doplněk kočárových postrojů je tzv. obloučkový bič. Pletený šlehoun má uvnitř umístěnu pružnou kostici (z velryby) a je k bičišti důkladně připevněn a ozdobně opleten režnou nití.
Pro výrobu bičů se používá nejrůznějších materiálů. Zajímavostí je například černý kočárový bič ze štípané růže.
KOČÁR TYPU VIKTORIA
- jeho vznik se datuje do Paříže, kolem roku 1860
- pohodlný městský promenádní kočár používaný i k cestování na kratší vzdálenosti
- k fiakru se zapřahají 1 - 2 koně, u soukromých Viktorií vždy 2 koně
- používané postroje – anglické chomoutky nebo kočárové poprsní postroje (tzv. vídeňský vzor)
- dámská verze má lehko odmontovatelný kozlík pro vedení zápřeže dámou – samojezdkyní ze zadního sedadla
- používal se i zápřeh á la Daumont (zápřeh vedený jezdcem ze sedla) nebo zápřeh vedený kočím z kozlíku
EXPOZICE HISTORICKÝCH POSTROJŮ
V rámci 19. ročníku výstavy Kůň 2012 v Lysé nad Labem byla poprvé veřejnosti představena expozice historických postrojů.
Jedná se o část soukromé sbírky v majetku pana Bc. Petra Doubka, který ji převzal a spravuje po svém otci, vynikajícím drezérovi, milovníkovi a znalci historických postrojů MVDr. Pavlu Doubkovi.
Celá sbírka čítá na 150 kusů tažných vozových i kočárových postrojů, ozdobných závěsek a dalšího jezdeckého i vozatajského vybavení, které pochází z celé Evropy od Balkánu až po Skandinávii. Nejstarší postroje datují svůj původ k polovině 19. století, dodnes jsou však kompletní a použitelné ke svému původnímu účelu.
Ke sbírce patří i 2 kočáry typu Viktorie, které představují klasický typ kočárů používaných od jejich vzniku v Paříži roku 1860 až dodnes.
Celou expozici nebo její část nabízíme zájemcům z řad muzeí a kulturních či společenských institucí k veřejné prezentaci. Pro více informací nás neváhejte kontaktovat.
HISTORICKÝ VÝVOJ SEDLÁŘSTVÍ A JÍZDY KOŇMO
„…Podle různých dohadů začali prvně používati sedel staří Římané, a to asi v polovici čtvrtého století. Za základ k těmto sedlům sloužily dřevěné rozsochy, zvané kozlíky, jimž podobných se používalo k nošení břemen na hřbetech zvířat i koňů.
Podle různých historických náznaků bylo již sedlářské umění značně vyspělé v době ke konci desátého století a výrobě sedel, včetně uzdění a příslušného řemení byla věnována náležitá péče. Tehdejší sedláři vyráběli již sedla v různém přepychovém provedení a různým lesklým kovem, ba i zlatem, stříbrem a drahokamy bohatě zdobená, a to hlavně na předním oblouku sedla, zvaném hlavice. Jako podložek pod sedla bylo hojně používáno různých koží s kožešinou a čabrak z drahých suken různě barvených a zdobených.
Sedlářské řemeslo bylo vždy potřebné a hledané. Dovedný sedlář byl již v dřívějších dobách zvláště oceňován, a to hlavně od tehdejší šlechty, pro kterou ponejvíce pracoval nejen práce sedlářské, ale i čalounické a jim podobné. Za to byl ovšem dobře placen a kromě toho byly mu udělovány různé výsady, takže byl roven úřednickému stavu…“
(František Šimek, 1946)
Kočárové postroje
Chomoutové nebo poprsní kočárové postroje jsou určené pro lehkou jízdu kočárem s jednospřežím, dvojspřežím, čtyřspřežím i s více koňmi. Jednoduché poprsní postroje se někdy využívají i pro lehkou práci, primárně jsou však určené pro slavnostnější, sportovní či vyhlídkové jízdy.
Základe pro chomoutkový kočárový postroj je chomoutek s ocelovými kleštinami, které bývají obšité kůží nebo potažené nerezavějícím kovem, nejčastěji celokožená poduška do chomoutku, náhřbetník, postraňky, podocasník a uzda s náočními klapkami. Účelem klapek je umožnit koni klidné soustředění na jízdu a nerušený pohled před sebe. Nejčastěji užívaným udidlem k chomoutkovému postroji je pákové udidlo, anglický vzor Liverpool.
Honosnost a slavností vzhled kočárových postrojů podtrhuje zdobení růžic čelenek, přezek, kroužků, zápinek a ostatního kování, které zejména v minulosti často obsahovalo iniciály majitele či rodový znak apod. a bylo vyráběno zakázkově.
Tažné postroje
Také chomoutové či vozové pracovní postroje se využívaly zejména v minulosti k hospodářským a povoznickým pracím. Historicky prošla jejich výroba vývojem směrem k maximálnímu využití koňských sil i k zajištění pohodlí koně.
Základem postroje je chomout kulatého či špičatého tvaru, poduška do chomoutu, uzda, souprava tažných háků na koženém řemení a opratě. Kleštiny chomoutu se vyrábí nejčastěji z jasanového nebo bukového dřeva, řemení z jadrné a vláčné hlazenice (hovězina). Uzda je vždy bez náočních klapek a opatřena kroužkovým udidlem.
Postroje bývaly vizitkou každého hospodáře či povozníka a vyráběly se i v přepychovém provedení s ozdobnými hřeby, plíšky či sponami, barevně lakovanou kůží a doplňovaly se bohatě zdobenými závěskami.
Každý postroj vždy musí být na koni upraven tak, aby správně seděl a nezpůsoboval koni odřeniny či otlaky.