ZÁVĚSKY

• bohatě zdobené závěsky někdy nazývané „darmovisy“
• používané pouze k reprezentativním účelům – zdobení běžných pracovních postrojů pro parádní jízdy a reklamu
• často zdobené krajovými tradičními znaky nebo nesoucí jméno a adresu formanství či povoznictví
• doplňují chomoutové tažné postroje, nikdy se nepoužívají ke kočárovým postrojům

CHOMOUTOVÝ POSTROJ NA PÁR PONÍKŮ

• pracovní chomoutový postroj české výroby
• využívaný na robustnější poníky o kohoutkové výšce 120 cm,
• donedávna aktivně využívány k tahu pro ukázkové a reklamní jízdy

MORAVSKÁ FORMANINA

• chomoutové postroje na pár koní zdobené bílým kováním
• vyznačuje se kulatým tvarem chomoutu
• využívaná v minulosti zejména řezníky, pekaři, zelináři apod. k lehčímu pracovnímu tahu, nebo rolníky při dojížďkách do města
• parádní moravský chomout byl na vrchní ploše tradičně osazován lakovanou kůží a žlutě barvené kleštiny obíjeny dokola kovovým okolkem

BAVORSKÁ FORMANINA

• chomoutové pracovní postroje na pár chladnokrevných koní
• používané k těžkým formanským vozům na Zlaté obchodní stezce formanstvím Salzmann Plzeň
• chomouty jsou zdobené typickými bavorskými znaky – náruční sekyrkou a šálem, podsední kožešinou z jezevce

ŠVÉDSKÉ KRÁLOVSKÉ KOČÁROVÉ POSTROJE

• chomoutkové kočárové postroje na jednospřeží
• bohatě zdobené zlatým kováním v podobě rodových erbů švédské královské rodiny

BULHARSKÉ CARSKÉ KOČÁROVÉ POSTROJE

• chomoutkové kočárové postroje na pár koní
• hojně zdobené zlatým kováním
• původem z Bulharska, využívané carskou bulharskou rodinou ke slavnostním příležitostem, přehlídkám a státnickým událostem, za vlády cara Borise III. v letech 1918 - 1943

KOČÁROVÉ POSTROJE RODU PÁNŮ Z WINDISCH-GRAETZ

• chomoutkové kočárové postroje na pár koní
• hojně zdobené rodovými erby rakouské knížecí rodiny pánů z Windisch-Graetz – původním znakem rodu se stala stříbrná vlčí hlava s krkem
• původ postrojů se datuje pravděpodobně do poloviny 19. století, na Tachovské panství, kdy nejvyšší hlavou rodu I. majorátu v Čechách byl Ludvík Aladar zu Windisch-Graetz, svobodný pán von Waldstein und im Tahle, dědičný zemský podkoní vévodství štýrského

ARCIBISKUPSKÉ KOČÁROVÉ POSTROJE

• chomoutkový postroj na pár koní využívaný k církevním slavnostním účelům
• jejich původ se datuje ke konci 19. století
• výrobcem je sedlářství Mikulanda Praha
• zdobeno postříbřenými znaky olomouckého arcibiskupství a červenými chocholy a růžicemi na uzdě
• do postrojů se zapřahali zpravidla černí kočároví koně

UKÁZKA BULHARSKÉ SEDLÁŘSKÉ PRÁCE

BIČ

„Bič je složen z bičiště a koženého šlehounku. Je v ruce kočího více jen odznakem povoznického stavu a má býti používán skutečně účelně a nikoliv často. Nevhodným použitím biče v nepravý čas dosáhne se často pravého opaku a kůň se jen kazí…  Bič má býti v ruce kočího více jako ozdoba a jako mírný zdůrazňovatel udělovaných rozkazů kočího koním.“

                                                                                                                                                                               (František Šimek, 1946)

Jako doplněk kočárových postrojů je tzv. obloučkový bič. Pletený šlehoun má uvnitř umístěnu pružnou kostici (z velryby) a je k bičišti důkladně připevněn a ozdobně opleten režnou nití.

Pro výrobu bičů se používá nejrůznějších materiálů. Zajímavostí je například černý kočárový bič ze štípané růže.

KOČÁR TYPU VIKTORIA

• jeho vznik se datuje do Paříže, kolem roku 1860
• pohodlný městský promenádní kočár používaný i k cestování na kratší vzdálenosti
• k fiakru se zapřahají 1 - 2 koně, u soukromých Viktorií vždy 2 koně
• používané postroje – anglické chomoutky nebo kočárové poprsní postroje (tzv. vídeňský vzor)
• dámská verze má lehko odmontovatelný kozlík pro vedení zápřeže dámou – samojezdkyní ze zadního sedadla
• používal se i zápřeh á la Daumont (zápřeh vedený jezdcem ze sedla) nebo zápřeh vedený kočím z kozlíku

EXPOZICE HISTORICKÝCH POSTROJŮ

V rámci 19. ročníku výstavy Kůň 2012 v Lysé nad Labem byla poprvé veřejnosti představena expozice historických postrojů.

Jedná se o část soukromé sbírky v majetku pana Bc. Petra Doubka, který ji převzal a spravuje po svém otci, vynikajícím drezérovi, milovníkovi a znalci historických postrojů MVDr. Pavlu Doubkovi.

Celá sbírka čítá na 150 kusů tažných vozových i kočárových postrojů, ozdobných závěsek a dalšího jezdeckého i vozatajského vybavení, které pochází z celé Evropy od Balkánu až po Skandinávii. Nejstarší postroje datují svůj původ k polovině 19. století, dodnes jsou však kompletní a použitelné ke svému původnímu účelu.

Ke sbírce patří i 2 kočáry typu Viktorie, které představují klasický typ kočárů používaných od jejich vzniku v Paříži roku 1860 až dodnes.

Kočárové postroje

        Chomoutové nebo poprsní kočárové postroje jsou určené pro lehkou jízdu kočárem s jednospřežím, dvojspřežím, čtyřspřežím i s více koňmi. Jednoduché poprsní postroje se někdy využívají i pro lehkou práci, primárně jsou však určené pro slavnostnější, sportovní či vyhlídkové jízdy.

        Základe pro chomoutkový kočárový postroj je chomoutek s ocelovými kleštinami, které bývají obšité kůží nebo potažené nerezavějícím kovem, nejčastěji celokožená poduška do chomoutku, náhřbetník, postraňky, podocasník a uzda s náočními klapkami. Účelem klapek je umožnit koni klidné soustředění na jízdu a nerušený pohled před sebe. Nejčastěji užívaným udidlem k chomoutkovému postroji je pákové udidlo, anglický vzor Liverpool.

Honosnost a slavností vzhled kočárových postrojů podtrhuje zdobení růžic čelenek, přezek, kroužků, zápinek a ostatního kování, které zejména v minulosti často obsahovalo iniciály majitele či rodový znak apod. a bylo vyráběno zakázkově.

Tažné postroje

Také chomoutové či vozové pracovní postroje se využívaly zejména v minulosti k hospodářským a povoznickým pracím. Historicky prošla jejich výroba vývojem směrem k maximálnímu využití koňských sil i k zajištění pohodlí koně.

Základem postroje je chomout kulatého či špičatého tvaru, poduška do chomoutu, uzda, souprava tažných háků na koženém řemení a opratě. Kleštiny chomoutu se vyrábí nejčastěji z jasanového nebo bukového dřeva, řemení z jadrné a vláčné hlazenice (hovězina). Uzda je vždy bez náočních klapek a opatřena kroužkovým udidlem.

Postroje bývaly vizitkou každého hospodáře či povozníka a vyráběly se i v přepychovém provedení s ozdobnými hřeby, plíšky či sponami, barevně lakovanou kůží a doplňovaly se bohatě zdobenými závěskami.

Každý postroj vždy musí být na koni upraven tak, aby správně seděl a nezpůsoboval koni odřeniny či otlaky.